Luciferova msta

25. ledna 2020 v 23:00 | Šárka |  Články
Kamarádi,
ani nevím, kde se ve mně bere vůle a chuť zrovna teď a zrovna tady, v jednom z nejhektičtějších období života, po večerech přepisovat příběhy ze svých starých snů. Možná si říkám, že bych to měla udělat teď nebo nikdy. A tak sem dneska napíšu ještě další příběh, tentokrát bych si troufla jej nazvat i pohádkou. Snad se zanedlouho dostanu i k činnostem, které se na blogu sluší, jako je odpovídání na komentáře a také psaní komentářů :) Zatím děkuji za jakékoliv reakce na cokoliv!




Luciferova msta
Následující říběh je sestrojený na základě dvou hlavních obrazů z jednoho snu. Prvním obrazem je Lucifer padající k zemi. Čím více se blíží k zemskému povrchu, tím mu ubývá podoby jakéhosi temného okřídleného anděla. Avšak po dopadu mu zůstává ještě pár ptačích per na zádech. Druhým obrazem je tentýž Lucifer pronásledující mladou zamilovanou dvojici. Dlouho před ním prchají lesem, až nakonec je má skrýt starý dub. Co se potom stane, to už se můžete dočíst níže. Konec snu se již celkem přesně shoduje s koncem příběhu.
V naší dědině se vypráví příběh o Michalovi a Anežce. Je to zvláštní příběh a nikdo neví, kolik je z něho celkem pravdy. Jisté je, že ti dva kdysi žili a měli se rádi, jenže pak zmizeli beze stopy. Nepoví nám ani oni, ani jejich děti, jak to doopravdy bylo. Já ten příběh slyšela takto, a považte, že se vypráví velmi zvláštně:
Michal s Anežkou se měli brát. Avšak Michal měl nemocnou sestřičku Libušku. Žádný lék jí nepomáhal, dlouho ležela v horečkách. Svatba se neměla konat, než se Libuška uzdraví - tak si to sám Michal s Anežkou přáli. Konečně se Michal doslechl o květině jménem Nonea, která roste na suchých stráních u lesa, a která jediná může Libušku zachránit. Vydali se tedy s Anežkou tuto květinu najít. Pátrali po ní na stepích nad Purkrábkou a když ji našli, musili počkat do půlnoci a pak jí teprve natrhat.
Donesli domů natě té rostliny a druhého dne v prudkém slunci usušili. Hned vařili čaj a dali Libušce napít a ona hned jako vyměněná vyskočila z lůžka a že půjde husy pást! Svět neviděl, kolik bylo v té chalupě radosti!
Jenže žádná rostlina, tam co sahají naše lesy a hory, nemá květy tak temné. Vypadají jako kapičky krve. Jako když se člověk píchne do prstu, když podepisuje smlouvu s Ďáblem! Tak vypadají květy rostliny Nonea.
Nonea je drahou květinou Luciferovou. On ji zde na zemi pěstuje, nechává si ji o půlnoci trhat a pak při pekelném ohni sušit a dělat si z ní koupele. Tak jeho tvář nestárne a jeho tělo nezná bolestí a strádání. A vždy jen málo semínek té rostliny vzejde a doroste do síly a vždy jen málo natí každý rok čerti sklidí. Letos se jí urodilo obzvláště málo. A celou tu letošní úrodu sebrali dva obyčejní smrtelní lidé!
Lucifer viděl Michala a Anežku, jak jdou o půlnoci trhat jeho medicínu. Sedm dní nechal je ještě po světě chodit, ale pak ukul pomstu. O půlnoci sedmého dne přišel na zem. Ale nevylezl z žádné zemské jámy. Snesl se z nebe jako popelavý pták a jak se snášel, peří mu ubývalo, až mu na zádech zbylo posledních pár brků. Oblékl se ale do tmavého kabátku a začal pronásledovat Michala a Anežku.
Těžko je člověku, když je mu v patách Ďábel. Celá dědina brzy měla hněv na Anežku s Michalem, vinila je za všechny svoje útrapy, vyháněli je z polí a supili se na ně. Přišel brzy den, kdy jediná Libuška věděla a poznala, že je v tom všem nějaká zlá vůle. Omluvila se oběma za nesnáze, které jim přivodila její nemoc. Dala oběma do šátečku pár buchet k snědku a poslala je pryč přes lesy.
Lucifer se hněval. Doufal třeba, že někdo z vesničanů usmrtí ze vzteku Michala a Anežku, ale díky Libuščině pomoci a varování se tak nestalo.
Tak bloudili Michal a Anežka, tak putovali lesy. Pili vodu z potoků, prosili o chleba u dobrých lidí, ale kde pobyli, druhý den je hned lidé vyháněli. A přece dlouho unikali Luciferovi. Ten šel v jejich stopách dnem i nocí. Chvilku odpočinutí nedal jim ani sobě.
Michal a Anežka nevěděli víc, co si počnout. Zašli v neděli do kostela na mši, aby alespoň na chvíli vyvázli z pronásledování zlou mocí Luciferovou. Jakmile vstoupili na kostelní půdu, jako by z nich spadlo těžké závaží. Farář jim navíc dal dobrou radu, jak se svého prokletí zbavit. Hodinu cesty od kostela stála na kopečku v lese kaplička svatého Michaela archanděla, pomocníka proti pekelným silám. K té měli dojít a sedmkrát se pomodlit otčenáš. Vydali se brzy na cestu.
Šli a šli až došli na místo, kde stála pod prastarým dubem malá kaplička. V ní byl obrázek mocného anděla-bojovníka s mečem. Poklekli před kapličkou a začali se modlit otčenáš, jak jim řekl farář.
Pomodlili se poprvé
...ale zbav nás od zlého. Amen.
A dubové lístky se zachvěly vánkem.
Pomodlili se podruhé
...ale zbav nás od zlého. Amen.
A odpolední slunce rozehrálo na střeše kapličky hřejivé barvy.
Pomodlili se potřetí
...ale zbav nás od zlého. Amen.
A kos v koruně dubu zazpíval končícímu se dni.
Pomodlili se počtvrté
...ale zbav nás od zlého. Amen.
A čmelák ve zdi kapličky našel škvíru, kde měl hnídlo.
Pomodlili se popáté
...ale zbav nás od zlého. Amen.
A sladce zavoněla lesní tráva
Pomodlili se pošesté
...ale zbav nás od zlého. Amen.
A motýl usedl na křížek kapličky.
Modlili se posedmé
...ale zbav nás od Zlého...
Ale ještě než stačili říct "Amen" zjevil se za nimi Lucifer a strašlivě se zasmál.
S úlekem oba hned vyskočili. Jakživ neviděli někoho tak děsivého, tak hrozivého, tak zlého. Díval se na ně pronikavě a vítězně, díval se jim oběma současně přímo do očí. Chvíli tam stáli v němém úleku a pak se dali na útěk. Tu jim do cesty přišel ten veliký dub. Michal cítil, že jim strom chce poskytnout ochranu. Měl široký a dutý kmen, tak akorát aby se do něj vešli dva. Vklouzli dovnitř v mžiku oka a kmen se kolem nich začal uzavírat.
Lucifer viděl, že začíná být v koncích. Ale vzpomněl si, že když se snášel na zemi, zůstalo mu na zádech ještě několik ptačích per. Jedno z nich si vytrhnul a rychle s ním mrštil do skuliny v dubu. Michal s Anežkou stáli uvěznění v dutině a drželi se za ruce. Už už to vypadalo, že se dutina před nimi uzavře a dobrá vůle stromu je ochrání. Jenže tu vlétl tou poslední škvírou dovnitř Luciferův brk a zabodl se Michalovi do ramene. Jak tam stáli, ruku v ruce, hned z nich život odešel. A oni oba zemřeli.
To byla Luciferova pomsta za ztracený rok mládí.
"Draho musí zaplatit, kdo trhá moje kvítí. Upsali jste se mi z vlastní vůle. Hlupáci. V pekelných ohních se smažte do konců světa." Zašeptal u dubu, který se již zcela uzavřel nad těly Michala a Anežky.
Kdyby jen Lucifer věděl, jak se mýlil! Kdyby jen věděl, jak draze jednou sám bude platit za to, že vlastní rukou připravil o život dva mladé nevinné lidi! Ten den to ještě zjistit neměl. Ale když se vracel zpátky, zastavil se u kapličky a podíval se na obrázek v ní zasazený. Spatřil archanděla Michaela s mečem. Spatřil svou vlastní hlavu pod chodidlem archandělovým. Spatřil, že jeho tělo je spoutané a jeho vůle slabá. Spatřil, že archanděl na obraze k němu obrací svůj jiskřivý, věčný zrak...
Nezachránili se. Nezachránili své pozemské životy. Nevystrojili jim rodiče svatbu a nepřivedli v manželství na svět děti. Zato ihned, co se před nimi uzavřela koruna dubu, spatřili slávu Nebeského království...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 26. ledna 2020 v 9:00 | Reagovat

Moc pěkné... :-)

2 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 26. ledna 2020 v 16:12 | Reagovat

Přiznám se, že nemám ráda náboženskou tématiku, ale tohle se mi líbí. :-)

Matně si vzpomínám, že už jsem tu kdysi byla, ale zas na tebe zapomněla. Musím si prohlédnout VŠECHNY tvoje obrázky, protože kreslíš NÁDHERNĚ, přesně tak, jak já si představuju ilustrace do knihy. Už jsi zkoušela nabídnout svou spolupráci krom samolepek na knižní trh??

3 Vanimaré Vanimaré | Web | 26. ledna 2020 v 20:12 | Reagovat

Velmi povedené, jedním dechem jsem to přečetla. Málokdo ještě píše příběhy s náboženskou tematikou. A málo kdo ví, že archanděl Michael je vůdce vojska nebeského.
Krásné a povzbudivé. :-)

4 Šárka Šárka | Web | 22. března 2020 v 23:43 | Reagovat

[1]: Dík! :)

[2]: Tak to jsem poctěna :) A moc díky. Ilustrace byla vždycky můj vysněný směr. Musím říct, že jisté plány mám. A něco málo jsem ilustrovala, spíš specialitky a tvorba přátel, ale mám něco za lubem ;-)

[3]: Archanděl Michael je dobrej! :)
Děkuju!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama